Pragmatika: Historie

Z Encyklopedie lingvistiky
Přejít na: navigace, hledání

V obecném pojetí je pragmatika součástí sémiotiky a zabývá se vztahem znaku k jeho uživatelům s ohledem na komunikační situace. Z lingvistického hlediska je pragmatika neboli [pragmatická lingvistika]] disciplína pozorující užívání jazykových prostředků, konkrétně hláskových, morfologických a syntaktických, při dosahování efektivní komunikace. Blíže lze pragmatiku definovat jako studium významu v kontextu. Právě díky náhledu na jazykové jevy z hlediska jejich užívání v komunikačních událostech vzniká pragmatická dimenze, na které se zakládá také teorie mluvních aktů. Ta zkoumá komunikační praxi s jejími pravidly.

Obsah

Historie (původ, předchůdci, české prostředí)

Kořeny pragmatického myšlení bychom mohli zaznamenat již v Platónově spise Kratylos z období antiky či ve spise O učiteli od Augustina.
Důležité impulzy pro pragmatickou lingvistiku vycházejí z 2. poloviny 19. století ze sémiotiky a pragmatické filozofie Charlese S. Peirce, zakladatele pragmatismu, dále z koncepce Karla Bühlera a z filozofii jazyka Ludwiga Wittgensteina. Od nich získali podněty pro své teorie řečových aktů John Austin a John Searle (srov. Machová a Švehlová 2001, 88).
Pro pragmatiku českého prostředí je příznačný funkcionalistický přístup k jazyku a řeči jakožto odkaz Pražské školy, jejímiž významnými členy jsou [Vilém Mathesius]], Roman Jakobson, Jan Mukařovský a další. Jejich koncept funkce se obecně popisuje jako teleologický, neboli zaměřen na cíl, účelnost (srov. Hirschová 2006, 10).

Bibliografie

Primární literatura

  • Austin, John L. 2000. Jak udělat něco slovy. Praha: Filosofia.
  • Searle, John R. 1992. „Čo je rečový akt?“ In Filozofia prirodzeného jazyka. Bratislava: Archa.
  • Searle, John R. 2007. Rečové akty: esej z filozofie jazyka. Bratislava: Kalligram.
  • Wittgenstein, Ludwig. 1979. Filosofické skúmania. Bratislava: Pravda.

Sekundární literatura

  • Helbig, Gerhard. 1991. Vývoj jazykovědy po roce 1970. Praha: Academia.
  • Hirschová, Milada. 2006. Pragmatika v češtině. Olomouc: FF UP.
  • Hirschová, Milada. 2004. „Obecná pragmatika a pragmatika češtiny.“ SaS 65(1).
  • Hirschová, Milada. 2004. „Řečový akt, řečové jednání a komunikační funkce výpovědi.“ SaS 65(3).
  • Machová, Svatava a Milena Švehlová. 2001. Sémantika & pragmatická lingvistika. Praha: PedF UK.


Autorka hesla


Barbora Kursová (2014)


Garant hesla


Jan Kořenský


Jak citovat heslo „Pragmatika: Historie“


Kursová Barbora. 2014. „Pragmatika: Historie.“ Encyklopedie lingvistiky, ed. Kateřina Prokopová. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Nástroje