Indukce: Kritika indukce

Z Encyklopedie lingvistiky
Přejít na: navigace, hledání

Indukce (z lat. inductio = uvádění, vyvozování – Ciceronův překlad řec. pojmu epagogé) je logická metoda zobecňování, spočívající ve vyvozování obecných závěrů ze singulárních výroků. Indukce může být popsána takto: má-li předmět P1 určitou vlastnost V1 a předmět P2 má taktéž vlastnost V1, pak induktivním závěrem našich úvah je, že jakýkoli n-tý předmět Pn má vlastnost V1. Pokud bychom toto aplikovali na konkrétní příklad, pak potkáme-li dvě labutě, které mají bílé peří, pak induktivně vyvodíme, že všechny ostatní labutě mají také bílé peří. Indukce může být ve tvaru buďto úplném, nebo neúplném, a to na základě vyčerpání nebo nevyčerpání veškerých možností v rámci singulárních výroků.

Kritika indukce

Problém metody indukce byl formulován skotským filozofem Davidem Humem v jeho díle Pojednání o lidské přirozenosti. Týká se otázky justifikace induktivní metody jako nástroje pro vyvozování korektních závěrů a predikcí. Problematickému užívání metody indukce v praxi je třeba věnovat pozornost právě proto, že induktivní způsob uvažování je pro dnešní vědu zcela klíčový. A nejen pro vědu. Na základě induktivní metody řešíme většinu situací, do kterých se v běžném životě dostáváme, je tedy důležitá i pro náš „common sense“.
Naskýtá se tedy otázka, jako tyto principy induktivní metody justifikovat. Nemohou být totiž dokázány deduktivně, jelikož se jedná o nahodilé jevy a deduktivně jsou dokazatelné pouze nutné pravdy. Ani induktivně, na základě její prospěšnosti v minulosti, však nelze říci, že je tato metoda správná (Hume 1738).
Vedle Huma byl velkým kritikem metody indukce také Karl Raimund Popper.

Bibliografie

  • Kolektiv autorů. 1995. Filosofický slovník. Olomouc: FIN.
  • Hume, David. 1738. A Treatise of Human Nature. Stockbridge: Hard Press.
  • Center for the Study of Language and Information. 2014 „The Problem of Induction.“ Stanford Ecyclopedia of Philosoph y. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/. (Datum přístupu 3.3.2014).
  • Wikipedia. 2014. „Inductive Reasoning“. Wikipedia: The Free Encyclopedia. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Inductive_reasoning . (Datum přístupu 3.3.2014)
  • Popper, Karl. 1997. Logika vědeckého bádání. Praha: Oikoymenh.


Autor hesla


Roman Zavadil (2014)


Garant hesla


Lukáš Zámečník


Jak citovat heslo „Indukce: Kritika indukce“


Zavadil, Roman. 2014. „Indukce: Kritika indukce.“ Encyklopedie lingvistiky, ed. Kateřina Prokopová. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Nástroje