Homonymie vs. polysémie

Z Encyklopedie lingvistiky
Přejít na: navigace, hledání

Homonymie je jazykovým jevem, který se vyskytuje ve všech rovinách jazyka. Nejjednodušeji ji můžeme charakterizovat jako jev, kdy jedna jazyková forma (např. lexém, morfém) je nositelkou dvou nebo více jazykových funkcí (významů).

Obsah

Homonymie vs. polysémie

Homonymie a polysémie jsou dva příbuzné termíny. Polysémie se od homonymie liší tím, že „jednotlivá významová užití (lexie) polysémního lexému (hyperlexému) spolu sémanticky i geneticky souvisejí“ (Encyklopedický slovník češtiny 2002, 320). Samotná hranice mezi polysémií a homonymií však není nijak ostrá. Polysémie velmi často přechází v homonymii, a to z důvodu rozpadu významové souvislosti jednotlivých lexií (Horálek 2005, 137).

Méně často se v praxi můžeme setkat s opačným jevem, totiž přechodem homonymie v polysémii. Například Němec uvádí jako příklad slovo lenoch ve významu „lenivec“ a lenoch jako „opěradlo sedadla“ (srov. Němec 1968, 12). Jak však poznamenává Horálek, většinou se v případech přechodu homonymie v polysémii jedná „o přejímky z cizích jazyků, kdy přejatá jazyková jednotka se po začlenění do českého lexikálního systému sémanticky přibližuje domácím homonymním protějškům“ (Horálek 2005, 139). Autorky Bozděchová a Mazálková (1994) se např. snažily nalézt sémantický spojovací článek mezi anglickým výrazem sexual harassment (sexuální harašení) a českým výrazem harašení ve smyslu „vydávat drsný praskavý zvuk proměnlivé síly“ (Horálek 2005, 138).

Bibliografie

  • Adamec, Přemysl. 1995. „Homonymie vět v současné češtině.“ In Přednášky z 34. a 35. běhu LŠSS, ed. Jiří Hasil, 113–123. Praha: Pražská imaginace.
  • Bozděchová, Ivana a Ivana Mazálková. 1994. „Sociologicko-lingvistické harašení.“ Naše řeč 77 (4): 198–201.
  • Filipec, Josef a František Čermák. 1985. Česká lexikologie, Praha: Academia.
  • Filipec, Josef. 1970. „K otázce invariantu a variant v lexikální sémantice.“ Slavica Slovaca 5 (3): 272–280.
  • Horálek, Jan. 2005. „Přechod homonymie v polysémii a pragmatický význam.“ In Verba et historia: Igoru Němcovi k 80. narozeninám, ed. Petr Nejedlý, Miloslava Vajdlová a Boris Lehečka, 137–140. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR.
  • Horalík, Ladislav. 1968. K problematice homonymie. Olomouc.
  • Horalík, Ladislav. 1967. „O univerbizaci a homonymii z hlediska principu ekonomie.“ In Československá rusistika 12 (3): 140–143.
  • Karlík, Petr, Marek Nekula a Jana Pleskalová, eds. 2002. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
  • Němec, Igor. 1968. Vývojové postupy české slovní zásoby. Praha: Academia.
  • Petr, Jan, ed. et al. 1986. Mluvnice češtiny I: Fonetika, fonologie, morfonologie a morfemika, tvoření slov. Praha: Academia.
  • Těšitelová, Marie. 1966. O morfologické homonymii v češtině. Praha: Academia.

Autoři hesla

Ondřej Diblík a Simona Kukučová (2012)

Garant hesla

Kateřina Prokopová

Jak citovat heslo „Homonymie vs. polysémie“

Diblík, Ondřej a Simona Kukučová. 2012. „Homonymie vs. polysémie.“ Encyklopedie lingvistiky, ed. Kateřina Prokopová. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. http://oltk.upol.cz/encyklopedie/index.php5/Homonymie_vs._polys%C3%A9mie

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Nástroje