Gabelentz, Georg v. d.

Z Encyklopedie lingvistiky
Přejít na: navigace, hledání

Gabelentzovým zásadním přínosem pro (obecnou) lingvistiku byla jeho kniha Die Sprachwissenschaft. Ihre Aufgaben, Methoden und bisherigen Ergebnisse. Často se o této knize říká, že přinesla několik moderních poznatků (že z Gabelentze udělala jakéhosi předchůdce Ferdinanda de Saussura), přesto však nebyla příliš vlivná. Tato kniha zařídila, že Gabelentz měl v kontextu lingvistiky 19. století značně specifickou, ale i komplikovanou pozici. Přínos Mladogramatiků (Junggrammatiker) uznává, ale neřadí se k nim, lišil se od nich názory na jazyk a jazykovědu a přístupem k nim. Repertoár zkoumaných jazyků také rozšířil o neindoevropské, „exotické“ jazyky, které nebyly jinak respektovány.

Obsah

Georg von der Gabelentz

Hans Georg Conon von der Gabelentz (1840 – 1893) byl německý jazykovědec, sinolog, specialista na jazyky dálného východu. Je známý hlavně díky pracím Chinesische Grammatik, mit Ausschluss des niederen Stils und der heutigen Umgangssprache (poprvé vydáno v roce 1881), kterou přispěl především k sinologii a která je dodnes považována za významný gramatický popis klasické čínštiny, a Die Sprachwissenschaft. Ihre Aufgaben, Methoden und bisherigen Ergebnisse (poprvé vydáno 1891), která je považována za příspěvek k rozvoji obecné lingvistiky.
Gabelentz měl nadání pro jazyky v rodině (jeho otec, Hans Conon von der Gabelentz, byl také jazykovědec), na gymnáziu se naučil italštinu, nizozemštinu a čínštinu, na vysoké škole se věnoval mimo jiné studiu lingvistiky a asijským jazykům (japonštině, čínštině). Od roku 1878 pracoval na Lipské univerzitě jako profesor jazyků dálného východu. „This was the first academic position in the German-speaking world that was dedicated specifically to Chinese and Japanese, rather than to some more general rubric that might allowably include them. It marked in a sense the coming of age of German Sinology.“ (Brooks 2004)

(překlad: V německy mluvících zemích to byla první akademická pozice věnovaná studiu čínštiny a japonštiny, tedy zaměřená úžeji, nikoli obecněji na obor, který by jednotlivé jazyky mohl zahrnout. V jistém smyslu tu německé sinologie dospěla).

K těmto jazykům přidal studium dalších asijských jazyků (např. mongolština, tibetština) a obecnou a komparativní lingvistiku. V roce 1889 se však přemístil na Berlínskou univerzitu, kde, spíše než sinologii, se věnoval obecné lingvistice (Brooks 2004). V menší míře se věnoval i jazykům jiným, např. baskičtině, jazykům severní Afriky nebo jazykům domorodé Ameriky (Jankowsky 2006, 707).
Po Gabelentzově smrti se neobjevil nikdo pro lipskou sinologii tak významný a obecná lingvistika v Berlíně se vydala jiným směrem. „The promising Leipzig beginning thus in the end ran into Sinological shallows and dead ends, and the more general promise of the Berlin years was fulfilled not at Berlin, but in the work of Meillet and de Saussure, in the next generation of French linguists.“ (Brooks 2004)

(překlad: Slibné začátky v Lipsku nakonec uvízly na sinologických mělčinách a dostaly se do slepé ulice a nadějná obecná lingvistika v Berlíně byla nakonec rozpracována nikoli v Berlíně, ale v pracích Meilleta a de Saussura, mladší generace francouzských lingvistů).

Bibliografie

Primární

  • Gabelentz, Georg v. d. 1891. Die Sprachwissenschaft. Ihre Aufgaben, Methoden und bisherigen Ergebnisse. Leipzig: T. O. Weigel Nachfolger.

Sekundární


Autor hesla

Michal Jurka (2014)


Garant hesla

Marek Nagy


Jak citovat heslo „Gabelentz, Georg v. d.“

Jurka, Michal. 2014. „Gabelentz, Georg v. d..“ Encyklopedie lingvistiky, ed. Kateřina Prokopová. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. http://oltk.upol.cz/encyklopedie/index.php5/Gabelentz,_Georg_v._d._

Citováno z „http://oltk.upol.cz/encyklopedie/index.php5?title=Gabelentz,_Georg_v._d.&oldid=1258“
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Nástroje