Funkce: Louis Hjelmslev a glosemantika

Z Encyklopedie lingvistiky
Přejít na: navigace, hledání

Pojem funkce obecně zastupuje několik možných významů, které jsou různým způsobem vzájemně vzdálené, komplementární, nebo i zcela disjunktní. Z tohoto důvodu není možné provést jednotnou definici funkce tak, aby odpovídala všem jejím pojetím, kterých nabývá v různých vědních (i nevědních) disciplínách. V lingvistice funkce nabývá mnoha významů díky rozmanitým lingvistickým školám, které tento pojem využívají, avšak často nedefinují a formálně nezavádí. V těchto případech je význam pojmu funkce nutné zjišťovat z kontextu jeho použití. Celkově lze v lingvistice shrnout chápání pojmu funkce do následujících (různě komplementárních) definic: (1) Funkce je úkol, cíl, účel, fungování nějaké entity. (2) Funkce je vzájemný vztah dvou entit. (3) Čistě matematické pojetí funkce (tj. její původní význam) je pak: Jednoznačný vztah entit množiny A k entitám množiny B. Tato různá pojetí funkce jsou aplikována v několika různých rovinách na systém jazyka, text i pragmatickou složku.

Konkrétní pojetí pojmu funkce

Louis Hjelmslev a glosematika

Louis Hjelmslev ve svém díle O základech teorie jazyka (1972) pojem funkce využívá jako jeden ze základních a klíčových pojmů své jazykové teorie, kterému vyhrazuje celou vlastní kapitolu pro jeho důsledné vymezení a definici. Funkce je v jeho pojetí mezi čistě matematickým pojetím (tj. vztah závislosti / druh svazku veličiny k jiným veličinám) a pojetím funkce jako vlastnosti této veličiny (tzn., že „… funguje určitým způsobem, [a] plní určitou úlohu, …“) (Hjelmslev 1972, 38). Funkce díky tomuto dvojímu pojetí nabývá konkrétní definice až po specifikaci jejího druhu, kterých Hjelmslev předkládá celkem pět. Pro tuto pětici Hjelmslev předvídá jejich použití v teorii jazyka a důsledně je proto zavádí (Hjelmslev 1972, 39-42):

  • Interdependence – vztah dvou entit, které se navzájem nutně vyžadují.
  • Determinace – vztah dvou entit, kdy jedna nutně vyžaduje druhou, ale druhá nevyžaduje první.
  • Konstelace – vztah dvou entit, které se navzájem nevyžadují.
  • Relace – funkce „jak–tak i“, tj. logická konjunkce.
  • Korelace – funkce „buď–anebo“, tj. logická disjkunkce.

Dvě poslední funkce jsou pro teorii jazyka klíčové, protože osvětlují vztah mezi procesem a systémem a jsou důvodem jejich rozlišení vůbec: V procesu se vyskytuje relace, zatímco v systému se vyskytuje korelace (Hjelmslev 1972, 40-41). To znamená, že zatímco v procesu (textu) jsou (např.) jednotlivé grafémy již dané a vnímame jen je (tj., jedná se o jejich vzájemnou konjunkci), v systému je naopak umožněn výběr těchto grafémů stylem buď-anebo – pro danou pozici je možné vybrat pouze jeden z možných grafémů (Hjelmslev 1972, 40-41).
Pro Hjelmsleva (1972, 53-54) je rovněž důležité i nové pojetí jazykového znaku, který definuje jako funkci dvou argumentů: výrazu a obsahu. Mezi těmito dvěma arguementy je vzájemný vztah interdependence (konkrétně pak „solidarita“) a zároveň stejný vztah platí i mezi samotnou funkcí a jejími argumenty. To jednoduše znamená, že jazykový znak dle Hjelmsleva (1) nemůže existovat bez obsahu a výrazu (nebo i bez jedné z těchto dvou složek); a rovněž to znamená, že (2) obsah a výraz vyskytující se zároveň budou mít mezi sebou vždy i znakovou funkci.

Bibliografie

  • Čermák, František. 1995. Functional System and Evaluation. In Prague Linguistic Circle Papers 1, ed. Eva Hajičová, 73-84. Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins Publishing Co.
  • De Saussure, Ferdinand. 1996. Kurs obecné lingvistiky. Praha: Academia.
  • Dummett, Michael. 1973. Frege: Philosophy of Language. 1. vyd. New York, Evanston, San Franciso, London: Harper & Row, Publishers.
  • Frege, Gottlob. 1967. Begriffsschrift. In From Frege to Gödel; a source book in mathematical logic, 1879-1931, ed. Jean van Heijenoort, 10-74. Cambridge: Harvard University Press.
  • Frege, Gottlob. 1960. Function and Concept. In Translations from the Philosophica Writing of Gottlob Frege, ed. Peter Geach, Max Black, 21-42. 2. vyd. Oxford: Basil Blackwell.
  • Frege, Gottlob. 1992. Über sinn und bedeutung: O smyslu a významu. In: Scientia et Philosophia 4, ed. Jiří Fiala, 33-75. Praha.
  • Hjelmslev, Louis. 1972. O základech teorie jazyka. Praha: Academia.
  • Jakobson, Roman. 1995. Poetická funkce. Jinočany: H&H.
  • Kenny, Anthony. 2000. Frege: An Introduction to the Founder of Modern Analytic Philosophy. 2. vyd. Oxford: Blackwell Publishers.
  • Kořenský, Jan. 1991. K vzájemným vztahům a vývoji zákaldních pojmů pražské školy. Slovo a slovesnost 52 (3): 206–212.
  • Pražský lingvistický kroužek. 1970. Teze předložené prvnímu sjezdu slovanských filologů v Praze 1929. In U základů pražské jazykovědné školy, ed. Josef Vachek, 35-65. Praha: Academia.
  • Svozilová, Naděžda. 1988. K vývoji pojetí některých základních lingvistických pojmů a termínů: K vývoji pojetí funkce. Slovo a slovesnost 49 (1): 64–69.

Autor hesla


Vladimír Matlach (2014)


Garant hesla


Jan Kořenský


Jak citovat heslo „Funkce: Louis Hjelmslev a glosemantika“


Matlach, Vladimír. 2014. „Funkce: Louis Hjelmslev a glosemantika.“ Encyklopedie lingvistiky, ed. Kateřina Prokopová. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. http://oltk.upol.cz/encyklopedie/index.php5/Funkce:_Louis_Hjelmslev_a_glosemantika

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Nástroje