Formalismus: Reakce na formalismus
Formalismus je vlivný lingvistický směr, který usiluje o explicitní stanovení syntaktických a sémantických pravidel přirozeného jazyka. Formalismus se kromě lingvistiky uplatňuje také například v matematice, logice nebo informatice. Lingvistický formalismus je inspirován matematickými metodami a funguje na principu nahrazení určité složky přirozeného jazyka (např. fráze, věty, výpovědi) formálním zápisem nebo modelem, který poté můžeme snadněji zkoumat, protože obvykle dochází k odstranění nejednoznačnosti, k níž přirozený jazyk inklinuje. Formalismus nám zjednodušuje popis a pochopení libovolně složitých a rozmanitých větných konstrukcí díky využití abstraktního symbolického zápisu. Formalistický postup lze graficky ilustrovat na tzv. epistemologického čtyřúhelníku:
Obrázek
1) Analyzujeme libovolný jazykový jev gramatického systému. Na základě pozorovaných dat máme intuitivní představu o mechanismu daného jevu.
2) Tuto představu zaznačíme pomocí formálního zápisu a výsledkem je formální model jazykového jevu. V rámci formálního jazyka můžeme se svou představou o daném jevu lépe pracovat.
3) Pomocí formálního modelu mechanismu vysledujeme a stanovíme formální pravidla, na základě kterých mechanismus probíhá.
4) Interpretujeme tato formální pravidla zpět do přirozeného jazyka a to nám pomůže daný jev i jeho mechanismus explicitně popsat a vysvětlit.
Reakce na formalismus
Formalismus zůstává i v současné lingvistice jedním z nejvlivnějších směrů. Má však i mnohé odpůrce, kteří formalismu vytýkají především opomíjení obsahové složky jazyka, byť, jak už jsme si řekli, sémantika představuje pro formalisticky založené lingvisty zkrátka jiné pole výzkumu a opomíjejí ji často zcela záměrně. Z této vlny kritiků však vzešla takzvaná generativní sémantika. Její představitelé tvrdí, že primární roli v lingvistickém výzkumu by měly hrát právě sémantické relace. V rámci formalistické tradice se tak například James. D. McCawley (1968), Charles Fillmore (1968) nebo George. P. Lakoff (1973), v českém prostředí pak především František Daneš či Jan Kořenský (1984), pokouší o formalizování sémantických vztahů a konstrukci gramatiky ze sémantické báze.
Tato tendence je inspirována intenzionální logikou Richarda Montague (1974) nebo českého logika Pavla Tichého. Tichý například chápe jazyk jako kódovací systém, který propojuje výrazy s jejich významy. Proto podle něj při studiu jazyka nelze oddělovat sémantickou složku jazyka od jazykových výrazů (2002).
Jak bylo řečeno v úvodu, protipól formalismu tvoří také lingvistický funkcionalismus, který zkoumá jazyk z hlediska jeho komunikativní funkce. Zástupcem tohoto přístupu a zároveň tvrdým kritikem Chomského pohledu na jazyk je například Michael Tomasello.
Bibliografie
- BLEVINS, James. P. 2013. „American Descriptivism.“ In The Oxford Handbook of the History of Linguistics, ed. Allan Keith. Oxford: Oxford University Press.
- BLOOMFIELD, Leonard. 1933. Language. New York: Henry Holt & Co.
- ČERNÝ, Jiří. 1996. Dějiny lingvistiky. Olomouc: Votobia.
- FILLMORE, Charles J. 1968. „The Case for Case“. In Universals in Linguistic Theory, eds. Emmon Bach and Robert Harms. New York: Holt, Rinehart, and Winston.
- FREIDIN, Robert. 2013. „Noam Chomsky's Contribution to Linguistics (A Sketch).“ In: The Oxford Handbook of the History of Linguistics. ed. Allan Keith. Oxford: Oxford University Press.
- HARRIS, Zellig, S. 1951. Methods in Structural Linguistics. 1st. ed. Chicago.
- CHOMSKY, Noam. 1993. „A minimalist program for linguistic theory“. M.I.T. occasional papers in linguistics, no. 1. Cambridge: MA.
- CHOMSKY, Noam. 1966. Syntactic Structures. The Hague/Paris: Mouton & Co. Čes.: Syntaktické struktury. 1957. Trans.: Hlavsa, Z. et al. Praha: Academia.
- CHOMSKY, Noam. 1955. The Logical Structure of Linguistic Theory. M.I.T. library.
- KOŘENSKÝ, Jan. 1984. Konstrukce gramatiky ze sémantické báze. Praha: Academia.
- LAKOFF, George – ROSS, John R. 1973. Is Deep Structure Necessary? Bloomington: Indiana University Linguistics Club.
- McCAWLEY, James D. 1968. „The Role of Semantics in a Grammar.“ In: Universals in Linguistic Theory, eds. Emmon Bach and Robert Harms, 125-170. New York: Holt, Rinehart, and Winston.
- MONTAGUE, Richard. 1974. Formal philosophy: selected papers of Richard Montague, ed. Richmond Thomason. New Haven: Yale University Press.
- TICHÝ, Pavel. 2002. „Rozbíjení kódu přirozeného jazyka.“ Filozofický časopis, 50 (5): 786-802.
- WELLS, Rulon S. 1947. „Imediate Constituents“. Language, 23: 81-117.
Elektronické zdroje
- SCHOLZ, Barbara et al. 2011. „Philosophy of Linguistics“. In Stanford Encyclopedy of Philosophy. Cit. podle http://plato.stanford.edu/entries/linguistics/.
Autorka hesla
Pavlína Heinzová (2014)
Garant hesla
Petra Martinková
Jak citovat heslo „Formalismus: Reakce na formalismus“
Heinzová, Pavlína. 2014. „Formalismus: Reakce na formalismus.“ Encyklopedie lingvistiky, ed. Kateřina Prokopová. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
