Dedukce: Charakteristika pojmu

Slovo dedukce pochází z latinského deductio = odvození. Jedná se o jednu z mnoha obecných vědeckých metod, užívaných nejen v lingvistice.

Obecná charakteristika

Metoda obecně je způsob, jak dosáhnout stanoveného cíle, systematický postup uplatňovaný při poznávání předmětu zkoumání, který má určitý teoretický základ. Obecnými metodami jsou např.: analogie, analýza, dedukce, experiment, indukce, pozorování, syntéza (Horyna et al. 1998, 267, heslo Metoda).

Vědecká teorie vybudovaná metodou deduktivní využívá při odvozování pouze dedukce a zahrnuje následující postup:

1. stanovení teoretické báze (vymezení základních termínů a tvrzení)
2. výběr logických prostředků, které teorie užívá
3. teorii samu (tu získáme aplikací logických prostředků uvedených v bodě 2 na bázi z bodu 1)

Teorie vybudovaná deduktivní metodou je zkoumána se zřetelem k analýze vztahů mezi jejími složkami, aniž bychom přitom přihlíželi k příslušné předmětné oblasti. Takovou teorii lze chápat jako jakýsi formalizovaný jazyk (Fajkus 2005).

Metoda budování disciplín v přísném souladu se zavedenými principy dedukce se nazývá deduktivní metoda, disciplíny budované tímto způsobem se nazývají deduktivní teorie. Přitom zavedenými principy dedukce se rozumí:

• primitivních termínů, nedefinovaných termínů = malá skupina bezprostředně srozumitelných výrazů, aniž vysvětlujeme jejich významy
• definice = výrok, který primitivními termíny vymezuje svůj význam, tyto termíny jsou potom definované termíny
• postulátů, primitivních tvrzení, axiomů = evidentní tvrzení, věty disciplíny, aniž bychom zjišťovali jejich platnost – každé jiné tvrzení musí být vysvětleno jen a pouze použitím axiomu, jen tak je pravdivé, takto dokázaná tvrzení se nazývají teorémy a proces jejich dokazování je důkaz

Alfred Tarski (1969, 122–153) tvrdí, že deduktivní metoda je jediným rysem, který odlišuje matematické disciplíny od všech ostatních věd – každá matematická disciplína je deduktivní teorie, ale také každá deduktivní teorie je matematická disciplína. Deduktivní metoda je pokládána za nejdokonalejší z metod, jichž se používá ve výstavbě věd – omezuje totiž možnost omylů a nejasností.
Deduktivní teorii nazýváme (a) bezrozpornou, pokud si žádné dvě věty této teorie neodporují, a (b) úplnou, pokud z každých dvou kontradiktorických výroků formulovaných výlučně v termínech uvažované teorie lze jeden dokázat. Teorie je tedy úplná, jestliže každý výrok lze vyvrátit, nebo dokázat (Tarski 1969, 137–140).

Literatura

• Bacon, Francis. 1922. Nové organon. Praha
• Bach, Emmon. 1970. „Strukturální lingvistika a filosofie vědy.“ In Dvanáct esejů o jazyce, přel. Jan Šabršula a Miroslav Pravda, 125–142. Praha: Mladá fronta.
• Berka, Karel a Pavel Novák. 1961. „Pokus o využití deduktivní metody k popisu ruské pádové soustavy.“ Slovo a slovesnost 22(3): 203–207.
• Černý, Jiří. 1996. Dějiny lingvistiky. Olomouc: Votobia.
• Dirac, Paul Adrien Maurice. 2010. „The Physicist’s Picture of Nature.“ Scientific American: Guest Blog, http://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/2010/06/25/the-evolution-of-the-physicists-picture-of-nature/, accessed 2. 4. 2013. Poprvé vyšlo v Scientific American 208(5): 45–53.
• Fajkus, Břetislav. 2005. Filosofie a metodologie vědy: Vývoj, současnost a perspektivy. Praha: Academia.
• Hjelmslev, Louis. 1972. O základech teorie jazyka. Praha: Academia.
• Horyna, Břetislav et al., eds. 1998. Filosofický slovník. 2. rev. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc.
• Joos, Martin, ed. 1957. Readings in Linguistics: The Development of Descriptive Linguistics in America since 1925. Washington: ACLS.
• Leška, Oldřich a Pavel Novák. 1966. „Nad dílem Louise Hjelmsleva.“ SaS 27(2): 141–142.
• Tarski, Alfred. 1969. Úvod do logiky a metodologie deduktivních věd. 2. vyd. Praha: Academia.

Autoři hesla

Nela Urbaniková (2012)

Garant hesla

Prof. Jan Kořenský

Jak citovat heslo „Dedukce: Charakteristika pojmu“

Urbaniková, Nela. 2012. „Dedukce: Charakteristika pojmu.“ Encyklopedie lingvistiky, ed. Kateřina Prokopová. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. http://oltk.upol.cz/encyklopedie/index.php5/Dedukce:_Charakteristika_pojmu