Pojem / Koncept
Z kvantitativního hlediska tvoří kategorie Pojem (koncept) největší procento hesel zastoupených v eL. Následující řádky vám pomohou se základní orientací v tom, jak by mělo heslo z kategorie Pojem vypadat, a jaké náležitosti musí splňovat, aby se nejednalo o tzv. pahýl. Modelovým heslem, na němž budeme manifestovat všechny zásady spojené s tvorbou hesla patřícího do kategorie Pojem, je heslo Homonymie.
Obsah |
1. Struktura pojmu (obecně)
1.1 Struktura 1 (homonymie)
- Definice
- Obecná charakteristika
- Dělení pojmu
- Pojem 1 versus Pojem 2
- Bibliografie
- Seznam potenciálních hesel
1.2 Struktura 2 (znak)
- Definice
- Obecná charakteristika
- Historie pojmu, vznik
- Osobnost a směry
- Bibliografie
- Seznam potenciálních hesel
1.3 Struktura 3 (aktuální členění)
- Definice
- Obecná charakteristika
- Historie pojmu, vznik
- Srovnání s jinými jazyky (fakultativně)
- Školy, směry
- Bibliografie
- Seznam potenciálních hesel
2. Definice pojmu homonymie (struktura 1)
Homonymie je jazykových jevem, který se vyskytuje ve všech rovinách jazyka. Nejjednodušeji ji můžeme charakterizovat jako jev, kdy jedna jazyková forma (lexém, morfém) je nositelkou dvou nebo více jazykových funkcí (významů).
3. Charakteristika pojmu (homonymie)
Homonymie je obecným jazykovým jevem, s jehož přítomností se s různou amplitudou frekvence setkáváme v mnoha jazycích světa, češtinu nevyjímaje (Horalík, 1968, s. 3).
4. Dělení pojmu (homonymie)
4.1 Homonymie lexikální
4.2 Homonymie morfologická
4.3 Homonymie slovnědruhová
4.4 Homonymie slovotvorná
4.5 Homonymie syntaktická
4.6 Homonymie úplná a částečná
Úplná homonyma se shodují ve všech tvarech celého paradigmatu (např. raketa ve smyslu "létací zařízení" a "pálka"). Naproti tomu homonyma částečná se v některých tvarech paradigmatu liší (např. los ve významu "severské zvíře" a los ve významu "poukázka do loterie" - rozdíly v tomto případě způsobuje diferenciace životnosti (Encyklopedický slovník češtiny, 2002, s. 170).
4.7 Homonymie nepravá
V odborné literatuře se setkáváme také s pojmem nepravá homonyma. Rozlišujeme tři jejich základní druhy. Prvním z nich jsou tzv. homofona, tedy slova zvukově shodná, nicméně graficky odlišná (výška x vížka), dále homografa, tedy slova graficky shodná, ale zvukově odlišná (výraz panický souvisí jak se slovem panika, tak panic), a nakonec tzv. paronyma, tedy slova formálně podobná, nicméně bez jakékoli sémantické souvislosti (historický x hysterický) (Horále, 2005, s. 137).
5. Homonymie versus polysémie
Homonymie a polysémie tvoří dva příbuzné termíny. Polysémie se od homonymie liší tím, že "jednotlivá významová užití (tzv. lexie) polysémního lexému (hyperlexému) spolu sémanticky i geneticky souvisejí" (Encyklopedický slovník češtiny, 2002, s. 320). Samotná hranice mezi polysémií a homonymií však není nijak ostrá. Polysémie velmi často přechází v homonymii, a to z důvodu rozpadu významové souvislosti jednotlivých lexií (Horálek, 2005, s. 137).
6. Bibliografie
6.1 Primární a sekundární literatura
Filipec, Josef, and František Čermák. 1985. Česká lexikologie. Praha: Academia.
6.2 Články
Adamec, Přemysl. 1995. “Homonymie vět v současné češtině.” In Přednášky z 34. a 35. běhu LŠSS, ed. Jiří Hasil, 113–123. Praha: Pražská imaginace.
6.3 Elektronické zdroje
7. Seznam potenciálních hesel
Homofona, homografa, polysémie, lexém, hyperlexém, morfém, slovo, větná výpověď, funkce, jazyková ekonomie, syntax, konverze, kontext, foném, význam, rovina jazyka.