Paradigma: Paradigma v lingvistice
Paradigma všeobecně znamená příklad, vzor, model nebo schéma. Toto slovo se užívá v řadě oblastí v dále specializovaných významech. Ve filozofii vědy je to soubor relevantních příkladů a modelů řešení přijímaný v určitém období skupinou vědců. V lingvistice se jedná o soubor tvarů ohebného slova.
Paradigma v lingvistice
Paradigma je „systémová třída (množina) prvků libovolné roviny, založená na jejich společném rysu, jejíž členy mohou být v textu vzájemně substituovatelné (…); flektivní vzor pro určitý podtyp slov“ (Lotko 2003, 85). Pro paradigma je charakteristická společná funkce jeho prvků a často široký kategoriální význam. Příkladem může být paradigma barev. Předmět je např. buď zelený, nebo modrý a mluvčí vybírá podle společné funkce barev jednu z nich. Princip vzájemné substituce znamená, že při nahrazení jednoho prvku paradigmatu jiným plní ten obecně tutéž funkci. Mění se samozřejmě konkrétní význam jazykové promluvy (Čermák 2010, 250). Existují různě rozsáhlá paradigmata. Mohou být buď uzavřená, nebo otevřená. Uzavřené paradigma nemůže zvětšovat počet svých členů (např. osobní zájmena), naproti tomu otevřené ho zvětšuje, i když se to může dít pomocí metafor (Čermák 2010, 251).
Paradigmatické vztahy
Ferdinand de Saussure poukázal na to, že jazyk je strukturovaný systém a že v něm můžeme pozorovat dva typy vztahů. Jsou to vztahy syntagmatické a asociativní (paradigmatické) (Saussure 1996, 152–156). Hodnota jazykového znaku vyplývá jednak z horizontálních syntagmatických vztahů k ostatním částem promluvy, jednak z vertikálních paradigmatických vztahů k jiným jazykovým znakům, které by ho mohly nahradit (Černý 1996, 137). Do skupiny paradigmatických vztahů patří synonymie, homonymie, opozitnost, hyponymie a hyperonymie.
Bibliografie
- Čermák, František. 2010. Lexikon a sémantika. 1st ed. Praha: NLN.
- Černý, Jiří. 1996. Dějiny lingvistiky. 1. vyd. Olomouc: Votobia.
- Černý Jiří a Jan Holeš. 2004. Sémiotika. 1. vyd. Praha: Portál.
- Fajkus, Břetislav. 2005. Filosofie a metodologie vědy: Vývoj, současnost a perspektivy. 1. vyd. Praha: Academia.
- Kuhn, Thomas Samuel. 1997. Struktura vědeckých revolucí. 1. vyd. Praha: Oikoymenh.
- Lotko, Edvard. 2003. Slovník lingvistických termínů pro filology. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
- Saussure, Ferdinand de. 1996. Kurs obecné lingvistiky. 2. vyd. Praha: Academia.
- Špelda, Daniel. 2009. Proměny historiografie vědy. 1. vyd. Praha: Filosofia.
Autorka hesla
Vítězslav Veselý (2012)
Garant hesla
Lukáš Zámečník
Jak citovat heslo „Paradigma: Paradigma v lingvistice“
Veselý, Vítězslav. 2014. „Paradigma: Paradigma v lingvistice.“ Encyklopedie lingvistiky, ed. Kateřina Prokopová. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
