Zdroje
Obsah |
Které zdroje citovat?
Odpověď je jednoduchá - VŠECHNY!
Zdroje všech citací by měly být přiznány a jasně označeny. Povinnost uveřejnit důvěryhodný zdroj informací náleží autorovi hesla. Hesla by měla obsahovat pouze informace, které byly publikovány zdrojem důvěryhodným a respektovaným nebo jinak společensky významným ve vztahu k tématu.
Necitujte Wikipedii a nepoužívejte neověřené internetové zdroje (povoleno po konzultaci s vyučujícím případně garantem hesla).
Autoři by se měli vyhýbat kontroverzním tvrzením a odkazování na nepublikované a nepřístupné materiály.
Důvěryhodné zdroje
Pro vědecká témata by měly být důvěryhodným zdrojem především vědecké a recenzované publikace.
Zdroje s nejasnou důvěryhodností
Zdroje s nejasnou důvěryhodností jsou takové zdroje, které podle dosavadních zkušeností ne vždy ověřují fakta, nebo kde je nejasný nebo nespolehlivý způsob, jakým s fakty pracují (např. veřejné sdělovací prostředky).
Knihy publikované vlastním nákladem nebo neprestižním nakladatelstvím, osobní webové stránky a blogy jsou obecně zdroji s nejasnou důvěryhodností.
Zdrojem s nejasnou důvěryhodností jsou také bakalářské a diplomové práce.
Odkazy na vlastní zdroje
Autoři by se měli vyhnout odkazování na vlastní práce, jako jsou bakalářské, diplomové, disertační práce.
Odkazovat lze jen na publikované práce.
Primární literatura (prameny)
Vyjdeme-li z konkrétního příkladu hesla Koncept diskurzu u Jürgena Habermase, pak jako primární literaturu označujeme všechny práce, jejichž autorem je Jürgen Habermas. U hesla Roman Jakobson je jsou pak primární literaturou všechny práce, jejich autorem je Roman Jakobson.
Sekundární literatura
Vyjdeme-li z výše zmíněných příkladů, pak sekundární literaturou jsou všechny práce pojednávající o konceptu diskurzu u Jürgena Habermase a práce týkající se života a díla Romana Jakobsona.
Zpět na stránku Informace pro autory
