Valence versus intence
Valence je gramatická vlastnost slovesa, popřípadě i jiných slovních druhů, jež na sebe vážou jistý počet aktantů, které závisejí na funkci slova ve větě. Má blízko k slovesné intenci (viz níže).
Obsah |
Valence versus intence
S valencí úzce souvisí pojem intence, který definuje Eugen Pauliny jako fakt, že sloveso ve funkci predikátu vyžaduje nebo nevyžaduje výskyt svého agens nebo patiens (Pauliny 1943, 16). Mluvnice češtiny označuje intenci jako „vlastnost slova jakožto potenciálního predikátu“ (MČ 3 1987, 10), a též uvádí, že „na rovině gramatické formy odpovídá valenci“ (MČ 3 1987, 29).
Jiří Novotný (1984, 23) charakterizuje intenci jako „zaměření slovesa (avšak i jiných slovních druhů) na jeho sémantické doplnění, a to takovými komplementy, které jsou v obecné rovině implikovány v lexikálně sémantické struktuře slovesa jako její komponenty“.
Jozef Ružička (1968, 54) pak uvádí, že „intence je významová hodnota slovesa, protože se týká vztahu slovesného děje s jeho okolnostmi, a je to průběh děje v prostoru od počátečního ke konečnému okamžiku.“
Bibliografie
Primární literatura
- Pauliny, Eugen. 1943. Štruktúra slovenského slovesa. Bratislava: Slovenská akadémia vied a umení.
- Tesnière, Lucien. 1959. Eléments de syntaxe structurale. Paris: Klincksieck.
Sekundární literatura
- Bachmannová, Jarmila et al. 2002. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
- Čech, Radek. 2013. „Valence versus plná valence.“ In Tygramatika, eds. Vít Gvoždiak a Dan Faltýnek. Praha: Dokořán, 120–130.
- Čermák, František a Holub Jan. 2005. Syntagmatika a paradigmatika českého slova. I, Valence a kolokabilita. 3. vyd. Praha: Karolinum.
- Grepl, Miroslav a Petr Karlík. 1998. Skladba češtiny. Olomouc: Votobia.
- Kopřivová, Marie. 2006. Valence českých adjekiv. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
- Lopatková, Markéta et al. 2008. Valenční slovník českých sloves. Praha: Karolinum.
- Mistrík, Jozef et al. 1993. Encyklopédia jazykovedy. Bratislava: Obzor.
- Mluvnice češtiny: Vysokoškol. učeb. pro stud. filoz. a ped. fak. 3, Skladba. Praha, 1978.
- Novotný, Jiří. 1978. „Předchůdci a spolutvůrci valenční teorie.“ Jazykovědné aktuality 15: 102–107.
- Novotný, Jiří. 1982. „K některým otázkám neverbální valence.“ Jazykovědné aktuality 19: 109–113.
- Novotný, Jiří. 1984. Nástin syntaktického popisu češtiny (na základě valenční teorie) . Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně.
- Pala, Karel a Pavel Ševeček. 1997. „Valence českých sloves.“ In Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. A, řada jazykovědná, 46 (A45): 41–54.
- Panevová, Jarmila. 1998. „Ještě k teorii valence.“ Slovo a slovesnost 59: 1–13.
- Panevová, Jarmila. 1999. „Česká reciproční zájmena a slovesná valence.“ Slovo a slovesnost 60: 269–275
- Piťha, Petr. 1982. „K otázce valence u adjektív.“ Slovo a slovesnost 43: 113–117.
- Ružička, Jozef. 1968. „Valencia slovies a intencia slovesného deja.“ Jazykovedný časopis 19: 50–56.
- Sgall, Petr. 1998. „Teorie valence a její formální zpracování.“ Slovo a slovesnost 59: 15–29.
- Sgall, Petr. 2006. „Valence jako jádro jazykového systému.“ Slovo a slovesnost 67: 163–177.
- Svozilová, Naďa. 1997. Slovesa pro praxi: valenční slovník nejčastějších českých sloves. Praha: Academia.
- Urešová, Zdeňka. 2011. Valence sloves v Pražském závislostním korpusu. [Praha]: Ústav formální a aplikované lingvistiky.
Autorky hesla
Zuzana Bernátová, Pavla Vytlačilová (2014)
Garant hesla
Petra Martinková
Jak citovat heslo „Valence versus intence“
Bernátová, Zuzana a Pavla Vytlačilová. 2014. „Valence versus intence.“ Encyklopedie lingvistiky, ed. Kateřina Prokopová. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. http://oltk.upol.cz/encyklopedie/index.php5/Valence_versus_intence
