Teorie informace/komunikace: Historie pojmu/vznik
TEORIE INFORMACE/KOMUNIKACE
Teorie informace je matematicko-statistická disciplína, která se zabývá měřením, kódováním, přenosem a zpracováním informací.
Historie pojmu/vznik
Revoluční zvrat v potřebě zkoumat vědecky informaci a její přenos způsobilo využití elektřiny. Se vznikem drátového telegrafu, telefonu, rádiových a družicových spojení bylo nutné vyřešit hodně praktických otázek. Ty byly zpočátku zaměřeny více na problém přenosu informace, než na problematiku informace samotné. (Ošmera 1991, 14) Proto se také původně mluvilo o teorii sdělování, o teorii komunikace (Toman 1993, 31).
Podstatný zvrat v chápání informace znamenala publikace R. V. L. Hartleyho „Přenos infomací“, vydaná v roce 1928. V Hartleyho chápání odesílatel zprávy disponuje soustavou symbolů, z kterých vytváří posloupnosti. Užitečnost takového chápání vyplývá z jeho všeobecnosti – podobnou posloupnost může vytvářet každý náhodný jev.
Zevšeobecnění Hartleyho myšlenek pomocí matematické statistiky a teorie pravděpodobnosti Claudem Shannonem, Norbertem Wienerem a Ronaldem Fisherem koncem 40. let tohoto století se pokládá za vznik kvantitativní teorie informace. Myšlenku vztahu pravděpodobnosti a informace vyslovil jako první R. Fisher, který pracoval v oblasti matematické statistiky.
Zakladatelé kvantitativní teorie informace se zabývali problémem množství informace, ale neřešili, co informace je. Naznačili však, že je třeba hledat odpověď v obsahových a kvalitativních projevech informace. (Ošmera 1991, 14) Problematikou teorie „sémantické informace“ se pak zabývali například Yehoshua Bar-Hillel v díle Teorie sémantické informace nebo Donald MacCrimmon MacKay ve stati Místo „významu“ v teorii informace (obě přeloženy do češtiny a vydány ve sborníku Teorie informace a jazykověda).
Teorie informace a lingvistika
Již Weiner a Shannon poukázali na těsné vztahy mezi výzkumem přirozeného jazyka a teorií informace. Přirozený jazyk je totiž prvotním, univerzálním a nejefektivnějším prostředkem uchovávání, zpracování a přenosu informace v lidské společnosti. Bližší informace o různých aplikacích teorie informace na přirozené jazyky přináší například publikace Teorie informace a jazykověda, která vyšla v Čechách v roce 1964. Mezi jinými obsahuje právě texty Shannona, Bar-Hillela nebo MacKaye.
Bibliografie
- Shannon, Claude Elwood. 1998. The mathematical theory of communication. Urbana : University of Illinois Press.
- Vajda, Igor. 2004. Teorie informace. 1. vyd. ČVUT : Praha.
- Ošmera, Pavel. 1991. Informační systémy. 2. přeprac. vyd. VUT : Brno.
- Cejpek, Jiří. 2005. Informace, komunikace a myšlení. 2. přeprac. vyd. Nakladatelství Karolinum : Praha.
- Toman, Prokop. 1993. Teorie informace I. Úvod pro ekonomy. 1. vyd. VŠE : Praha.
- Vysoký, Petr: C. E. Shannon – průkopník informačního věku: Od teorie komunikace po cimrmanovské vynálezy. Vesmír (Dostupné na: < http://www.vesmir.cz/clanky/clanek/id/5988>. ISSN 1214-4029.).
- Wiener, Norbert. 1963. Kybernetika a společnost. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd.
Autor hesla
Kateřina Bartáčková (2014)
Garant hesla
Jan Kořenský
Jak citovat heslo „Teorie informace/komunikace: Historie pojmu/vznik“
Heinzová, Pavlína. 2014. „Teorie informace/komunikace: Historie pojmu/vznik.“ Encyklopedie lingvistiky, ed. Kateřina Prokopová. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
