Marrismus: Kritika

Marrismus je ruský jazykovědný směr (20. a 30. léta 20. století), který vytvořil Nikolaj Jakovlevič Marr na základě vlastního zkoumání jazykového vývoje. Ten se snažil propojit se sociálními vztahy, s vlivem hospodářství a techniky. Podle Marrovy teorie indoevropské jazyky nevycházejí z jednoho prajazyka, ale vznikaly nezávisle na sobě z lidské potřeby dorozumět se ve společnosti, teprve později začal probíhat proces historického vytváření kmenových, národnostních a národních jazyků. Jazykový vývoj se podle Marra děje podobně jako společenský vývoj prostřednictvím kvalitativních „skoků“ z jedné vývojové fáze do druhé (marxistické pojetí).

Kritika

Diskuze týkající se marrismu vypukla v roce 1950 v časopise Pravda. Díky arakčejevskému režimu dosáhly Marrovy myšlenky výsadního postavení a jejich propagátoři chtěli, aby byly uznány jako jediná správná marxistická jazykovědná teorie. Odpůrci byli označováni jako „formalisté“, zbavováni funkcí a nebylo jim umožněno vydávat své práce. Mezi významné kritiky marrismu patřil Viktor Vinogarov, L. A. Bulachovskij, Lav Jakubinskij, Dmitrij Vladimirovič Bubrich a další (Moravec 1951, 114).

Diskuzi zahájil A. Š. Čikobava, jeden z největších kritiků marrismu. Obratem mu odpověděl I. I. Meščaninov, Marrův žák, který se, přestože kritizoval některé jeho teze (například paleontologickou analýzu podle čtyř elementů), snažil obhájit centrum teorie: pojetí jazyka jako „společenské nadstavby“ a stadiální vývoj jazyka kvalitativními skoky (Moravec 1951, 115).

Čtyři elementy obhajoval F. P. Filin, který až do krajnosti s Marrem sympatizoval. Významnou statí přispěl V. Vinogradov, jenž neodmítl veškeré Marrovo učení, ale zaměřil se na nejslabší místo, a to příbuznost jazyků, zejména slovanských. Podle něj se sovětská jazykověda nemůže omezovat pouze na marrismus (Vinogradov 1951, 17–65).

Na Marrovu manipulaci s daty upozornil prof. L. A. Bulachovskij. Zároveň poukázal na nový problém, a tím je otázka bilingvismu. Nejvýznamnějším diskutérem byl J. V. Stalin. Podle něj byl Marr „pouze zjednodušovatelem a vulgarizátorem marxismu“ (Stalin 2000) a jeho učení bylo „plné chyb, špatně definovaných problémů a útržkovitých návrhů“ (Stalin 2000). Ve své stati rozebral a zkritizoval základy marrismu, představil obecnou teorii jazyka založenou na marxismu a jeho představě o vzniku a vývoji jazyka. Podle Stalina marrismus znemožnil jazykovědě plnit její hlavní úkol, tj. „studium vnitřních zákonů vývoje jazyka“ tím, že „povýšeně pohrdá každým pokusem o studium skupin jazyků jako projevem teorie prajazyka. Vskutku však nelze popírat, že jazyková příbuznost takových národů, jako jsou slovanské, je nepochybná a že studium jazykové příbuznosti těchto národů mohlo by jazykovědě přinést velký užitek při studiu zákonů vývoje jazyka“ (Stalin 2000).

Jak Stalin dále uvádí, jazyk není jen „nadstavbou“, tedy jakýmsi nenutným doplněním společnosti, ale slouží celé společnosti, nezávisle na postavení, a je spjat s výrobní činností člověka (Havránek 1951–52, 109-117).

Bibliografie

Primární literatura

Primární literatura v původním jazyce

• Marr, Nikolaj Jakovlevič. 1990. Armjanskaja kul’tura: Jeje korni i doistoričeskije svjazi po dannym jazykoznanija. Jerevan: Ajastan.
• Marr, Nikolaj Jakovlevič. 1996. Kavkazskij kul’turnyj mir i Armenija. Jerevan: Gandzasar.

Primární literatura v překladech do češtiny

• Marr, Nikolaj Jakovlevič. 1949. Sovětská jazykověda: překlady vybraných studií N. J. Marra [a j.]. Překl. Ctirad Bosák et al. Praha: Orbis.

Sekundární literatura

Monografie

• Golubeva, Ol’ga Dmitrijevna. 2002). N.Ja. Marr. Sankt-Peterburg: Rossijskaja nacional’naja biblioteka.
• Kellner, Adolf a Bořivoj Novák, eds. 1951. Sovětská diskuse o základních otázkách jazykovědných: Soubor diskusních statí z listu Pravda a z čas. Bol'ševik. Praha: Rovnost.
• Lubojacký, Alfred. 1949. N. J. Marr. Praha: Orbis.
• Meščaninov, Ivan Ivanovič. 1950. Pražské přednášky o jazyce. Uspoř. Bohuslav Havránek. Praha: Slovanské nakladatelství.
• Vinogradov, Viktor Vladimirovič. 1951. Geniální program marxistické jazykovědy. Ed. Bohuslav Havránek. Praha: Slovanské nakladatelství.
• Sériot, Patrick. 2002. Struktura a celek: Intelektuální počátky ve střední a východní Evropě. Praha: Academia.
• Stalin, Iosif Vissarionovič. 1950. O marxismu v jazykovědě. Eds. Adolf Kellner a Bořivoj Novák. Praha: Svoboda.

Články

• Bosák, Ctirad. 1948–49. „Sovětský nástup proti linguistickému idealismu.“ Slovo a slovesnost 11 (3): 132-35.
• Havránek, Bohuslav. 1951–52. „Dva roky po Stalinově geniálním zásahu do vývoje jazykovědy.“ Slovo a slovesnost 13 (3-4): 109-17.
• Meščaninov, Ivan Ivanovič. 1948–49. „Nové učení o jazyku“ v SSSR v jeho současné vývojové fázi.“ Slovo a slovesnost 11 (1): 1-7.
• Meščaninov, Ivan Ivanovič. 1950. „Úloha N. J. Marra ve vývoji sovětské jazykovědy.“ Slovo a slovesnost 12 (1): 1-8.
• Moravec, Jaroslav. 1951. „Sovětská jazykověda a jazykovědná diskuse v „Pravdě“.“ Slovo a slovesnost, 13: 113-122.
• Trávníček, František. 1950. „Akademik Marr a jeho směr v jazykozpytě.“ Naše řeč 34 (1-2): 1-5.
• Trávníček, František. 1953. „Stalinská epocha jazykovědy.“ Naše řeč 36: 129-138.

Elektronické zdroje

• Kuldanová, Pavlína a Jana Svobodová. c2003. Jazyková kultura dnešních dní. Ostrava: Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta. http://web.iol.cz/janasvo/opory/jkult/jzkdd/obsah.htm (accessed March 3, 2012).
• Stalin, Josif Vissarionovič. 2000. Marxism and problems of linguistics. Moskva: Foreign Languages Publishing House. http://www.marxists.org/reference/archive/stalin/works/1950/jun/20.htm (accessed March 3, 2012).

Autoři hesla

Kateřina Slováčková, Gabriela Studená a Eva Ženčáková (2012)

Garant hesla

Kateřina Prokopová

Jak citovat heslo „Marrismus“

Slováčková, Kateřina, Gabriela Studená a Eva Ženčáková. 2012. „Marrismus.“ Encyklopedie lingvistiky, ed. Kateřina Prokopová. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. http://oltk.upol.cz/encyklopedie/index.php5/Marrismus:_Kritika