Koncept znaku u Marcella Barbieriho: Codemaker
Obsah |
Definice znaku v pojetí Marcella Barbieriho
Znak v pojetí Marcella Barbieriho je jednou ze čtyř složek přítomných v každé živé buňce, spoluutvářející tak sémiotický systém, který je fundamentální složkou života. Znak je vždy neodlučně spjat s významem a jejich vzájemný vztah je zajištěn konvenčními pravidly kódu, produkovaného codemakerem. Znaky i významy jsou entitami závislými na codemakeru, jelikož jsou závislé na kódování a codemaker je využívá jako nástroje pro sémiózu.
Charakteristika znaku v pojetí Marcella Barbieriho
Marcello Barbieri považuje znaky a kódy za fundamentální součást života, resp. přichází s tvrzením, že život je sémióza, tj. je založen na znacích a kódech. Poukazuje na to, že organické kódy a organická sémióza jsou experimentální fakta (Barbieri 2008, 30). Zabývá se otázkou, zda lze entity jako jsou znaky a významy hledat i na molekulární úrovni či v buňkách, na což nachází kladnou odpověď (Barbieri 2008, 35).
Koncept znaku u Marcella Barbieriho
Codemaker
Sémiotický systém je dle Barbieriho tvořen třemi entitami: znaky, významy a kódem. Tyto však nevznikají samostatně, nýbrž zprostředkovaně. Tímto prostředníkem je codemaker, jelikož právě kódování vytváří sémiózu (Barbieri 2008, 34).
Barbieri uvádí, že spontánní geny a spontánní proteiny se na primitivní Zemi objevily, ale nevyvinuly se v první buňky, jelikož spontánní procesy nemají biologickou specifitu. Místo toho umožnily vznik molekulárních strojů a až tyto stroje a jejich produkty se vyvinuly v první buňky. Tyto molekulární stroje nazývá bondmakers. Ty začaly dělat kopie nukleových kyselin a staly se z nich copymakers. Proteiny však nemohou být vytvořeny pouhým kopírováním, a přesto musí informace o jejich tvorbě pocházet z molekul, které kopírovány být mohou, protože pouze takové molekuly mohou být děděny. Informace pro tvorbu proteinů tedy musí pocházet z genů, takže bylo nutné spojit přenašeče genetické informace (mRNA), peptidový bondmaker (část rRNA) a molekuly, které jsou schopny přenosu nukleotidů i aminokyselin (tRNA). První tzv. protein-makers byly tedy mnohem komplexnější než copymakers. Nejdůležitější vlastnost protein-makers byla schopnost zajištění přímé vazby mezi geny a proteiny, protože bez ní by nemohla vzniknout biologická specifita, a tudíž ani žádná dědičnost a žádná reprodukce, na které je závislý život v takové podobě, v jaké ho známe. Taková přímá vazba by mohla být automaticky zajištěna, pokud by můstek mezi geny a proteiny mohl být určen stereochemií, k čemuž však nedošlo. Spojovací můstek byl zajištěn molekulami zvanými adaptory (tRNA), které mají dvě rozpoznávací strany, a to jednu pro skupinu tří nukleoditů (kodonů) a jednu pro aminokyseliny. Důležité je, že neexistuje žádná deterministická vazba mezi kodony a aminokyselinami a přímá vazba mezi nimi může existovat pouze díky konvenčním pravidlům. Pouze opravdový kód tedy může zajistit biologickou specifitu, tzn. evoluce translačního aparátu musela být vázána na evoluci genetického kódu. Syntéza proteinů tedy vznikla z integrace dvou odlišných procesů a výsledný stroj byl tzv. codemaker (Barbieri 2008, 32).
Např. v případě kultury je codemakerem lidská mysl, jelikož právě ona produkuje mentální objekty, které nazýváme znaky a významy, a konvence, které je navzájem propojují. Tímto Barbieri dochází k obecnému závěru, že sémiotický systém je triáda znaků, významů a kódů, které jsou produkovány stejným činitelem, a to codemakerem. To nazývá „kódovým modelem sémiózy“ (Barbieri 2008, 34). Znaky a významy neexistují bez codemakeru a vně procesu kódování (Barbieri 2008, 35).
Bibliografie
Elektronické zdroje
- Barbieri, Marcello. 2008. Life is Semiosis: The Biosemiotic View of Nature. Cosmos and History: The Journal of Natural and Social Philosophy 2008, č. 4.: 29-51. http://cosmosandhistory.org/index.php/journal/article/viewFile/99/197 (accessed June 19, 2014).
- Barbieri, Marcello. 2012. Organic Semiosis and Peircean Semiosis. Biosemiotics 2013, č. 6.: 273-289. http://link.springer.com/article/10.1007%2Fs12304-012-9161-5 (accessed June 19, 2014).
- Witzany, Günther. 2007. Review: Marcello Barbieri (ed.) (2007) Introduction to Biosemiotics. The New Biological Synthesis. Dordrecht: Springer. tripleC: Communication, Capitalism & Critique 2007, č. 5.: 104-109. http://www.triple-c.at/index.php/tripleC/article/view/64/66 (accessed June 19, 2014).
Autor hesla
Denis Birjukov (2014)
Garant hesla
Petra Martínková
Jak citovat heslo „ Koncept znaku u Marcella Barbieriho: Codemaker“
Birjukov , Denis . 2014. „ Koncept znaku u Marcella Barbieriho: Codemaker.“ Encyklopedie lingvistiky, ed. Kateřina Prokopová. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
